I v letošním roce jsme dostali možnost zahrát si na jesenické Divadelní Žatvě, svátku amatérského divadla na Jesenicku. V loňském roce jsme zde, velmi úspěšně, uvedli muzikál Rebelové, letos měli přijít Starci na chmelu. Protože nám ale časové možnosti nedovolili dodělat do té doby celé představení, odehráli jsme zde takový sestřih.

Martin, Naty, Dan a Markét nám teprve pár hodin před představením dorazili z Dánska, tak byli unaveni. Ale ne natolik, aby nevnímali šimrání v břiše. šichni jsme měli tak trochu trému. Pro některé to měla být premiéra.

Před vstupem na jeviště tedy padaly věty jako: ,,Mně je špatně“, ,,Já se po…“ a podobně. První zádrhel a zároveň věc, na kterou dlouho nezapomeneme, nastala hned v úvodu, když se nám neotevřela opona. Choreografie vypadalo asi takto: ,Napochodovat na jeviště do řady a následně se rozprchnout po jevišti a začít „tancovat“. Jenže, kam jít, když opona byla zavřena? Nastala tedy poměrně složitá situace. Po nějaké době naštěstí někomu chytrému za oponou došlo, že by ji měl otevřít a tak jsme skladbu“ Myslíme jenom na to“ dotančili bez větších problému.

Dál vše pokračovalo celkem v pořádku, až „drobné“ technické problémy, jako, že nás přes tu hlasitou hudbu nešlo skoro slyšet. Třešničkou na dortu byl závěr, kdy tři sólistky zpívají na mikrofony. První sólistce nešel mikrofon vůbec, druhé trošku a až u té třetí šlo teprve něco pořádně slyšet. Nicméně dohráli jsme se ctí a byli odměněni potleskem.

Na reflexi s tradičními hosty Sašou Rycheckým, Táňou Čempelovou a „nováčkem“ pro letošní rok paní Trunečkovou, jsme nakonec byli docela pochváleni. Ano, kritika také byla, ale trefná a týkala se věcí, o kterých moc dobře víme a do premiéry s nimi hodláme něco udělat.

První mini premiéra je tedy za námi a doufejme, že dál už se bude jen a jen dařit J